Před 14 dny, na rakovnickém Povídání o sukulentech, se začal distribuovat letošní trochu odkládaný speciál. Věřím, že nyní už většina členů jej má doma (nebo jej v nejbližších dnech dostane), takže pro ty už tato informace není nová, ale pro malou skupinku (kteří mohli opomenout zaplatit roční členský příspěvek) to může být malé připomenutí.
Je to poprvé v historii SPS, kdy se redakce Adenia rozhodla vydat dvoudílný speciál. Mělo to svou genezi a své důvody. Tento text jsme začali psát v říjnu 2017, tenkrát ještě na objednávku jiného sukulentářského periodika. Jak postupně přibývaly stránky a fotky, narostl rozsah připravovaného materiálu přes vydatelný rozsah, tj. 30-40 stránek. Připadlo nám škoda začít škrtat a redukovat, spíš jsme se snažili zmapovat celý tento rod z dnešního, aktuálního pohledu a výskytu v našich sbírkách. Nakonec to přes konečné ztlumení naší spisovatelské činnosti hodilo přibližně 80 stránek textu a fotek. To směřovalo k malé knížce s lepeným hřbetem, nebo (což jsme nakonec zvolili) dvěma sešitům. Výsledek v podstatě jednoho celého roku práce je nyní před námi.
Zvolili jsme takový historizující přístup, jak se tento rod postupně rozrůstal o nové a nové popisy, a hlavně jak se také postupně dostával k našim pěstitelům. První díl speciálu má 40 stránek s tímto obsahem:
1.Úvod – postavení tylekodonů ve sbírkách
2.Taxonomický vznik rodu Tylecodon Tölken
3.Výskyt tylekodonů v přírodě
4.Tylekodony popsané do roku 1978
Druhý díl speciálu je lehce útlejší (už jsme se toho rozsahu přece jen lekli a začali brzdit, pár plánovaných kapitol jsme raději zrušili), má 36 stran a tento obsah:
5.Historie pěstování tylekodonů v našich zemích
6.Nové druhy tylekodonů 1978-2004
7.Novinky 2004-2017
8.Členění podle vzhledu
9.Česká stopa
10.Zkušenosti s kulturou tylekodonů, rozmnožování
11.Závěr
12.Použitá a doporučená literatura
13.Abecední seznam druhů
Samotné nás nakonec překvapila celková bilance kompletního rodu, poslední popis (Tylecodon celatus) dokonce přibyl během psaní speciálu, konečný počet druhů se zastavil na 51. Přesto, že jsme původně počítali pouze s vlastními fotkami z naší sbírky, ukázala se potřeba až nutnost si vypomoci fotkami z jiných sbírek i fotkami cizími (fotky z lokalit a fotky nedostupných druhů). K tomu jsme využili spoustu kamarádů a známých, mezi nimiž jsou i tři zahraniční pěstitelé. Všem vzdáváme hold a dík na úvodních stránkách obou dílů.
Na závěr článku se musíme trochu omluvit za několik šotků, vnořících se do textu. Pozorní čtenáři tedy najdou chyby v podobě překlepů i několika zmatků ve fotografiích. Přesto doufáme, že se pěstitelé sukulentů se zimním růstem (což tylekodony nesporně jsou) budou k našemu textu vracet.
Jirka Maule a Radka Matulová
Dotaz
(Petr Pražma, 9. 1. 2019 14:37)