Způsoby rozmnožování aneb úvod do sexuality rostlin
Svět živý odlišuje od světa neživého schopnost rozmnožovat se. Teprve důsledkem rozmnožování je látková výměna a následný růst. Zmizí-li tato schopnost u některého druhu nebo všech živých organismů, znamená to konec druhu nebo zánik života.
Rostliny odlišuje od živočichů také omezená schopnost vlastního pohybu a přemísťování. To je pochopitelně při rozmnožování problém. Dokázaly se však přizpůsobit mnoha důmyslnými způsoby, které zabezpečují opylování, šíření plodů, semen i dalších rozmnožovacích tělísek – tzv. diaspor (nejrůznější pupeny, cibulky, výtrusy, listy a další části těla schopné zakořenit). To umožňuje nejen jejich přežití, ale i expanzi na jiná území.
Při cestách za rostlinami jsme navštívili mnoho sbírek u nás i v zahraničí. V některých převažovaly rostliny zakoupené od jiných pěstitelů, na burzách či v obchodech. Známe i sbírky, vzniklé nákupem rostlin z pozůstalosti, často tím došlo k záchraně ucelených kolekcí nebo jejich částí. Obvykle však převažovaly rostliny vypěstované trpělivou a tvořivou prací jejich majitelů ze semen, odnoží a řízků až do stádia dospělosti.
Rozmnožování rostlin může být nepohlavní, jinak řečeno vegetativní, to je např. pomocí různých hlízek, cibulek, listů, oddenků, odnoží a řízků. Pohlavní (generativní) rozmnožování je způsob množení ze semen. Dává vzniknout genotypově různorodému potomstvu a drobným genetickým odchylkám. To je žádoucí, zvyšuje se účinnost přírodního výběru a šance na přežití nejlépe přizpůsobených potomků v měnících se podmínkách.
Obě formy rozmnožování mají v přírodě i v pěstitelské praxi své výhody a nevýhody, doplňují se, ale v některých případech jsou nezastupitelné. Vegetativně je nutné množit různé kultivary, např. panašované formy. Tento způsob je někdy rychlejší a jednodušší, může sloužit k záchraně rostlin a tam, kde je obtížné získat semena nebo tato mívají špatnou klíčivost. Mezi nepřímé formy vegetativního rozmnožování patří také roubování. Některé rostliny, získané například řízkováním, však nemusejí vykazovat vlastnosti, pro které je hledáme a pěstujeme. Kaudexy nevytvářejí nebo až po mnoha letech, zatímco u semenáčů se vyvíjejí již krátce po výsevu a jsou obvykle vzhledově mnohem atraktivnější.
Výsevem kvalitních semen v domácích podmínkách je možné poměrně levně, u mnoha rodů a druhů i rychle, získat větší počet rostlin. Z nich pak pěstitelé vybírají ty, které mají největší životnost (nebo vykazují zajímavé růstové odchylky). Provádějí tak vlastně pozitivní výběr nejúspěšnějších jedinců, nejrychleji rostoucích, nejlépe zbarvených či jinak atraktivních, navíc od vyklíčení zvyklých na specifické pěstitelské metody a podmínky jednotlivých pěstitelů. Uskutečňují i negativní výběr likvidací neduživých či nemocných semenáčů.
V posledních letech se výrazně rozšířily nabídky specializovaných firem, pěstitelských klubů i pokročilých amatérů, umožňující získat i semena dříve nedostupná. Také nákup a posílání semen přes hranice, podléhající určitým zákonům, je mnohem jednodušší než v minulosti a snadnější než u rostlin. Domníváme se také, že pozorování vyvíjejících se klíčních rostlinek a jejich dalšího růstu může vnímavého člověka poučit o životě rostlin a přírodě víc, než publikace či televizní pořady s dokonalými barevnými obrazy.
Protože hlavním a základním způsobem rozmnožování většiny rostlin je pohlavní rozmnožování, dostáváme se k tajemné a dosud ne zcela prozkoumané oblasti, sexualitě rostlin. Vždyť květy jsou vlastně pohlavní orgány. Těšíváme se na otevření poupat, zvěčňujeme květy na fotografiích, zdobíme jimi své příbytky a dáváme svým přátelům a ženám jako pozornost nebo při oslavách svátků a životních jubileí, ženichové je shání pro své nevěsty. Mají svou symboliku a objevují se jako motivy uměleckých děl. Přímo i nepřímo, jako v hudební skladbě Svěcení jara, která je plná smyslnosti, oslavuje plození a pokračování života.
Jen se obávám, aby radikální feministky časem nepovažovaly darování květin za harašení a nepodávaly žaloby typu „dal mi svazek pohlavních orgánů na stopce“.
Také plody jsou svým způsobem květy, jejichž ženská část se po oplodnění proměnila. První poznámky o pohlavní podstatě květů lze najít již u Aristotela. Shakespeare to vyjádřil poetičtěji: „Úrodný duch léta změní květy lásky v nejkrásnější plody“.
Prosinec 2009
Ilustrační fotografie (R. Matulová):
1. Vzdušné kořeny na stoncích Crassula pyramidalis
2. List Adromischus marianiae f.herrei s kořeny
3. Dceřinné cibulky na Ornithogalum longibracteatum
4. Výsev Trichodiadema stellatum
5. Výsev Euphorbia obesa ssp.symmetrica