Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zájezd do západoevropských pěstíren slavil úspěch

3. 6. 2012

 

 
Zájezd do západoevropských pěstíren slavil úspěch
 
Miroslav Valachovič, Roháčova 2205, 35601 Sokolov, Tel.: 724 245 873, E_mail: sps.valachovic@seznam..cz
 
 
Ve dnech 9. – 12. 5. 2012 proběhl zájezd do pěstíren sukulentů v Holandsku a Německu, který pod hlavičkou Sekce pěstitelů sukulentů Praha organizačně zajistili Jakub Jilemnický a autor tohoto příspěvku Miroslav Valachovič. Dle původního harmonogramu měli účastníci navštívit a také navštívili holandské pěstírny Succulent Tissue Culture, Succulenten Kwekerij, Van den Linde. V Německu potom pěstírny Eden Plants a Specks Exotica. Na účastníky zájezdu čekalo díky prvně jmenovanému organizátorovi příjemné překvapení v podobě rozšíření programu o další pěstírnu a další zajímavosti.
 
Zastavení první – Succulent Tissue Succulent
 
Pěstírna Roberta a Teresy Wellensových se nachází uprostřed polí poblíž městečka Sint Maartensdijk. Když jsem viděl, jaká uzounká silnice, srovnatelná snad jen s našimi cyklostezkami k ní vede, měl jsem obavu, že poslední 2 kilometry budeme muset jít pěšky. Řidiči našeho autobusu si s touto komplikací bravurně poradili a dovezli nás až k cíli. Během zájezdu to dokázali ještě několikrát. Pěstírna je výjimečná tím, že se rostliny zde pěstované množí pomocí tkáňové kultury. Jedná se často o ohrožené druhy nebo dokonce druhy, které již z původních míst svého výskytu vymizely. Objekt pěstírny je rozdělen do dvou částí. Tu první tvoří laboratoř se zázemím, kde probíhá tkáňové množení a je uchováván rostlinný genofond. Druhou část tvoří samotná pěstírna. Dominantní skupinu rostlin tvoří druhy rodů aloe a havorcie. Sortiment pěstovaných rostlin je ale daleko pestřejší – kalanchoe, hoodie, dorstenie, pachypodia, euforbie, několik druhů kaktusů, cibulovin atd. atd. Několik účastníků zájezdu se z předchozích návštěv dobře s Wellensovými znalo a měli si co říci. Patřila mezi ně i nejvzdálenější účastnice našeho zájezdu – Regina Rola, která na zájezd vyrazila až z Varšavy.
 

Speciální chladící místnost pro genofond ohrožených nebo vyhynulých druhů sukulentů.

 
Zastavení druhé – Succulenten Kwekerij
 
Cok a Ine Grootscholten jsou pojmem mezi pěstiteli sukulentů. Jejich pěstírna leží uprostřed takového skleníkového „městečka“, kterých je v Holandsku bezpočet. Pěstírna Grootscholtenových byla ze všech navštívených pěstíren druhově nejpestřejší. Naleznete zde opravdu všechny zástupce sukulentních rostlin – kaudexní a pachykaulní rostliny, krasulky, aloe, havorcie, agáve, dorstenie, euforbie, oxalisy, pelargónie, graptopetalum, juky, stapélie a jiné smrdutky, litopsy, cibuloviny, cykasy a spoustu a spoustu dalších. Zajímavé je i samotné uspořádání rostlin. Zde nevidíte, tak jako je tomu v jiných velkopěstírnách, pole krasul, na které navazuje pole pelargonií a na to navazuje pole další čeledi či konkrétního druhu. Rostliny jsou uspořádány vkusně, ale nesourodě. Takže určitou příbuzenskou skupinu sukulentů naleznete hned na několika místech skleníku. Pro mne osobně je to zajímavější způsob prezentace sbírky. Člověk sice musí trochu hledat, aby se zorientoval, ale za to ho často čekají různá překvapení. A zde jich bylo opravdu hodně.
 

Cok Grootscholten ve své pěstírně.

 
 
Zastavení třetí – Van Den Linde
 
Při výběru této pěstírny jsem měl trochu obavy, jak jí účastníci, většinou členové Sekce pěstitelů sukulentů Praha, přijmou. Převažují zde totiž především kaktusy. A je tomu skutečně tak. Nicméně čekalo zde na nás několik příjemných překvapení. Tím prvním je skutečnost, že pěstírna byla největší ze všech, které jsme navštívili. Dalším příjemným překvapením byla cena rostlin, která se hluboce pohybovala pod cenovou úrovní v Čechách a na Slovensku. Například 20 centimetrový semenáč Cyphostema juttae (?) stál pouhých 5 Euro. Ano a pozorně čtete, bylo zde i poměrně dost sukulentů. A k mému velkému překvapení si účastníci zájezdu zprávě z této pěstírny odvezli nejvíce rostlin. Doslova se muselo přeorganizovat uložení zavazadel, aby se vše do zavazadlových prostor autobusu s kapacitou 54 cestujících vešlo. Nezklamali jsme ani jako národ „hromádkářů“ a útokem brali i odpadní kontejner, ve kterém bylo vyhozeno několik opravdových cenností (např. kristátní forma Euphorbia lactea, kterou stačí jenom přeroubovat), podložky euforbií apod.
A to jsme měli před sebou ještě návštěvu dvou věhlasných pěstíren.
 

Téměř 1,5 metru vysoký exemplář Euphorbia abdelkuri u Van den Lindeho

 
 
Zastavení čtvrté – Lodder Bonsai
 
Organizátoři pro účastníky zájezdu připravili několik bonusů navíc, které původně nebyly inzerovány v harmonogramu zájezdu. Patřily mezi ně návštěvy holandské burzy, Unescem chráněné Kinderdijk – lokalitu, kde se nachází 17 historicky ceněných a památných mlýnů sloužících kdysi k odvodnění místní krajiny, nebo návštěva špičkové pěstírny bonsají Lodder Bonsai. Ač je tento příspěvek určen pro pěstitele sukulentů, návštěvu posledně jmenované pěstírny nemohu opomenout. Pěstírna byla svým rozsahem, co se týče pěstební plochy ze všech největší. I když jsou všechny rostliny pěstovány v klimatizovaných sklenících, vyjma několika desítek velmi vzrostlých jedinců, převažují zde venkovní bonsaje – buky, javory, borovice, tisy, azalky, túje a cypřiše. Z pokojových bonsají se zde hojně pěstují především fikusy a zelkovy. A bylo to opravdová pastva pro oči. Nevolno se nám udělalo pouze při pohledu na cenovky. Majitelem pěstírny je sympatický čtyřicátník, se kterým jsem se dokázal se svojí „rodilou“ angličtinou obstojně domluvit. Do řeči jsem se s ním dal poté, co jsme s dalšími účastníky uviděli v jeho kanceláři české a slovenské časopisy o bonsajích. Již několikrát navštívil Česko, kam rád jezdí lyžovat na snowboard. Díky zjištění, že jsme přijeli z Čech, poskytl všem nakupujících slevu 5 Euro.
 

Autor příspěvku pózuje u bonsaje v Lodder Bonsai.

 
 
Zastavení páté – Eden Plants
 
V těsné blízkosti německého města Heinsberg poblíž holandských hranic leží pěstírna Ingo Breuera Eden Plants. Ingo Breuer je specialista na rod Haworthia, o kterém napsal několik odborných publikací a provedl i několik reklasifikací. Ty také v jeho sbírce spolu s kaktusy rodu Sulcorebutia převládají. Obdivovatelé obou těchto skupin rostlin z řad účastníků si také přišli na své. Nádherné Sulcorebucie byly právě v plném květu a já nevěřícně zíral, jak byly jednotlivé rostliny doslova osypány květy. Tak bohatě kvetoucí sulky jsem dosud v žádné sbírce neviděl. Samotná pěstírna je samozřejmě svým druhovým zastoupením mnohem pestřejší. Viděl jsem zde několik druhů agáví, anakampserosů, krasul, netřesků, adromischusů, duvalií, astrolob, cibulovin (v těch se bohužel tolik neorientuji) a několik desítek druhů kaktusů. Pěstírna je výjimečná tím, že všechny rostliny jsou pěstovány v čisté pemze. Pemza je vyvřelá lávová hornina. Má velmi porézní strukturu a neobsahuje žádné humózní složky. Díky tomu dobře zadržuje přiměřené množství vláhy a využívá se zejména pro pěstování rostlin s citlivým kořenovým systémem. Ingo Breuer se komerčnímu pěstování sukulentů věnuje dlouhá léta, ale teprve v nedávné době se tato činnost stala jeho hlavním a jediným zdrojem příjmů.
 

Kuba Jilemický a Ingo Breuer (vpravo)

 
 
Zastavení šesté – Exotica Specks
 
Když jsem v úvodu zájezdu oznamoval, kam všude zavítáme, chtěl jsem mimo jiné říci, že se mohou těšit na špeky pana Speckse. Místo toho ze mne vypadlo, že jedeme ke „Špekovi“. Nechtěně jsem tak rozesmál celý autobus. Ale špeky nás opravdu v této pěstírně zaměřené na africké kaudexní a pachykaulní rostliny čekaly. Několik účastníků tuto poslední pěstírnu navštívenou během našeho výletu považovalo za jakési vyvrcholení. Však tu také utratili úplně největší částky a to si mnohé skvosty museli odpustit a jejich nákup odložit na nějakou další návštěvu. Pěstírna Marity a Ernsta Specksových čítá celkem 3 skleníky. Pro veřejnost je přístupný pouze jeden z nich. Sortiment nabízených rostlin se neustále mění. V době naší návštěvy jsem zaregistroval několik druhů ipomeí, cisusů, cyfostem, jatrof, kocineí, pterodiskusů, euforbií, pelargonií, pachypodíí, monsonií, dorstenií (mezi nimi i Dorstenia giga), oton a spoustu dalších zajímavých druhů. Menší rostliny byly v kultuře vypěstované semenáče. U některých větších jedinců bylo naopak patrné, že pocházejí pravděpodobně z nějaké pěstební školky z Afriky.
 

Ernst Specks

 
 
Celkový průběh zájezdu, zvolený program, vybrané pěstírny, kvalitu a úroveň ubytování hodnotili účastníci velmi pozitivně. Někteří se již během tohoto zájezdu přihlásili na další zájezd, jeho cílem je největší evropská burza sukulentů v Blankenberge.
 
 

Účastníci zájezdu

 

 

Náhledy fotografií ze složky Holandsko

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář