Sekce pěstitelů sukulentů - SPS

Před lety vznikla myšlenka (následovaná realizací) založit tradici pravidelných každoročních setkání lidí s blízkým vztahem k sukulentům. První pokus proběhl v Plzni, v areálu místní zologické a botanické zahrady, v termínu poslední sobota v srpnu. Pár následných ročníků potvrdilo, že tento prázdninový termín  je v zásadě použitelný a akce byly slušně navštěvované. Vždy se podařilo zorganizovat několik zajímavých sukulentních přednášek a malou prodejní burzu rostlin. Plzeňský příklad inspiroval další skupinky sukulentářů po republice a vznikly další podobné akce v Libochovicích a Rakovníku, vždy pod větší či menší záštitou naší Sekce pěstitelů sukulentů.

 

 

Po zestárnutí a opotřebování organizátorů plzeňských setkání byl pro letošní rok předán štafetový sukulentářský kolík skupince středočeských sukulentářů. Ti přišli nejen s novou energií ale i s praktičtější varientou samotného místa setkání. Je příznačné až magické, že tímto místem se stala hasičská základna (nebo jak se dříve říkávalo – hasičská schráň) v malé obci pod Prahou, ve Skochovicích (patřících k Vranému nad Vltavou).

Nebudu ten úvod protahovat (je tropická nedělní noc a chtěl bych to do půlnoci dopsat), místo setkání bylo nadobyčej romantické i praktické zároveň. Jistá malá nedočkavá část návštěvníků a organizátorů se dostavila na místo konání již v pátek večer (a udělali  tuze dobře). Nastala totiž jakási transcendentální konstelace, jako když do sebe precizně zapadají dlouho projektované součásti nějaké složité aparatury. Kdo se dostavil, ten tam prostě patřil a měl čím přispět do budování scény hlavního sobotního představení. V podstatě geniálně diagonální uspořádání celé hlavní místnosti, bufetový ostrůvek a prodejní stoly kolkolem – to byla kolektivně vytvořená scéna zítřejšího setkání. Jen tak lehce do této kreativní atmosféry zapadla výměnná rychloburza rostlin korunovaná fantastickou noční přednáškou na fantastické téma - Somaliland 2013 – od ostravského přítele Pepy Barčáka.

 

 

V sobotu ráno se začaly sjíždět ty pravé sukulentářské davy, i jsme si zalosovali o výsledný počet návštěvníků akce (nejmíň Ota – opatrně kolem 55, já asi nejvíc – 95). Kam to nakonec vyšplhalo, ani nevím (přestalo to být důležité), ale asi to bylo hodně přes osmdesát. Půlnoc se blíží, takže musím s tím popisem celé akce trochu přidat. Hlavními organizátorskými dušemi skochovického setkání (asi 20 m od břehu Vltavy) byl Ota Melichar s Tomášem Malířem.

 

 

Ota promýšlel, přichystal spoustu vtípků, celý den komentoval a hodně se mu dařilo. Každý má rád jiný typ humoru, ale tuhle sobotu se prostě smáli všichni. Tomáš byl zase ten, kdo to všechno odmakal – zásoboval, čepoval, navigoval, zorganizoval kuchařskou sekci (=vlastní rodina) a ještě se spokojeně tvářil. I on měl hodně dobrý den, protože všechno báječně klapalo.

Ota má rád určité kulturně-historické souvislosti. Proto tuto akci věnoval dvěma osobnostem, které měl rád a které v letošním roce opustily náš svět. Prvním byl Miroslav Ondříček, fenomenální kameraman, mimo jiné i filmu Hoří má panenko režiséra Miloše Formana (určitá paralela s hasičskou budovou a bálem). Malá pocta panu Ondříčkovi a jeho filmu rezonovala ve formě úspěšné tomboly, obsahující kromě spousty sukulentů i kvalitní destilát a velkou tlačenku. Druhou osobností, na kterou jsme společně obrazně vzpomněli, byl nedávno zesnulý ostravský pěstitel Rudolf Grym. Jedna z jeho rostlin byla symbolicky i v tombole a při přednášce o sukulentních pelargoniích zazněl i příběh jedné krásné pelargonie spojené s Rudovou rodinou.

 

 

Naplánované přednášky proběhly naprosto úspěšně a početné publikum je s nadšením aplaudovalo. Dopolední Bořek Prokeš s Kubou Jilemickým a odpolední Eva Smržová byli skvěle připravení a byla to velká radost pro laiky i odborníky. Příjemným zpestřením bylo i „automobilové video“ Jirky Hadamovského na téma Cestou, necestou po jižní Africe.

 

 

Zvláštní kapitolou byla uskutečněná burza rostlin. Prodejců bylo kolem dvanácti (jako měsíčků v pohádce) a jejich výpěstků (kterým nešlo odolat) byly stovky. Bylo evidentní, že pěstitelský potenciál našich pěstitelů (českých, moravských i slovenských) je obrovský.

 

 

Předpremiéra plánovaného velkého setkání SPS (30 let trvání) v příštím roce proběhla jednoduše na výtečnou (podtrženou a s třemi hvězdičkami). S klidem tedy můžeme plánovat a precizovat Skochovice 2016 a všichni sukulentáři střední Evropy si již dnes mohou do kalendáře na poslední srpnovou sobotu příští rok zaškrtnout akci, na které nesmí chybět!