Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sukulentářem snadno a rychle - kurz osmý: Jak se stát ochráncem přírody

28. 12. 2009

 
Jelikož lásku k přírodě a ohromné přírodovědné vzdělání máme všichni, potřebuješ k vystavení legitimace ochránce jen neutuchající sebejistotu, že dovedeš rozdělit lidi na „svaté" a na „škůdce". Je to snadné: kdo s tebou souhlasí, ten je ochránce, kdo se ti protiví, ten je škůdce. Nestyď se projevovat hodně hlasitě: PRAVDA s kraválem je pravdivější, než pravda jen tak upšouknutá.
Nečekej, že v tobě někdo ochránce sukulentní přírody objeví. Pasovat se musíš sám. Prostě o sobě při každé (vhodné i nevhodné) příležitosti prohlašuj, že jsi OCHRÁNCE. Taky to o sobě šikovně napiš do sukulentářského tisku. Tak nějak mezi řádky, ale přece jen dost jasně, aby si na tebe dali, sakra, pozor. Ty jsi ten, kdo tady bdí a nejsi nikomu pro legraci! Jako ochránce musíš ovšem bojovat, protože ochrana přírody, to neznamená, že jen sám nebudeš čůrat na kytičky, to znamená, že budeš dávat pozor, aby to nedělali ti ostatní. To je přece logické: když si ucvrkneš ty, tak to obrovská MATKA PŘÍRODA ani nepostřehne, když ale začnou cvrkat miliony ostatních, je z toho ekologická katastrofa. Aby se ti dobře bojovalo, tak ti tu hodím na papír pár zásad pro začátek. A jak začneš, nepolevuj, rozvíjej, inovuj, vymýšlej. Brzy pocítíš slast své výjimečnosti, své nadřazenosti nad tou hamižnou sukulentářskou sběří.

  • 1. Všichni sukulentáři jsou potenciálními drancovači přírody. Pokud nedrancují, pak jen pro to, že neznají mluvit anglicky, německy, španělsky, holandsky nebo afrikánsky. Nebo nemají peníze na cestu, nebo jsou marod. Ale: kdo zná řeči, má prachy a je fit, ten už je podezřelý. Kdo se s takovou výbavou vydá na cestu do ciziny, je vysoce podezřelý. A kdo si přiveze nějakou kytku, to je určitě lump.
  • 2. Český národ je ctnostný národ, byť byl chudičký. A nikdo nesmí pokálet dobré jméno českého kaktusářství nějakým rabováním nalezišť. Vzpomeňme našich slavných zakladatelů Roezla a Friče, jak oni chudáci kupovali rostliny od ubohých indiánů na trhu a posílali je v bednách do Belgie a do Německa a nic nedloubali a neořezávali. Nedopusť, aby naši vandalové pašovali vzácné importy ukryté v trenýrkách. Hambajim!
  • 3. Kupujme rostliny a semena jen od dobrých německých firem, které dokáží vypiplat v pěstírnách na Kanárských ostrovech z malilinkých semíneček obrovské gruzóny a feráky od importů z nalezišť k nerozeznání. Tak se to má dělat.
  • 4. Kupujme importy od firem renomovaných amerických ochranářů, neb oni nejlépe vědí, kde v Mexiku ještě nebyl spasen peyotl americkými studenty. Pokusme se s nimi směňovat náš botanický materiál, třeba pupavy, kerhart nebo hitlerovku.
  • 5. Nezlehčujme přečiny českých rabovačů. Není důležité jak to doopravdy bylo. Není šprochu ... atd. Věřme novinám. Tam to všechno je. Novináři jsou přece studovaní pravdomluvci a vědí co a jak napsat a rozumí své věci.
  • 6. My si nemůžeme dovolit pouštět do ciziny sukulentáře, kteří nevědí, že domorodá policie a celníci jsou pod určitou taxu neúplatnými strážci své přírody.
  • 7. Pokus se zřídit v Čechách takovou úctyhodnou agentůrku, která by bděla nad naší bezúhonností a dávala celníkům echo o našich zlotřilých cestovatelích. Ať na ně došlápnou. Ale nedopusť, aby se zabavený materiál znehodnotil. Ujmi se ho. A bude to k všeobecnému prospěchu.
  • 8. Rozhodně bojuj proti všem chemikáliím. Nevadí, že ve znalostech chemie nepřevyšuješ ostatní. Za škodlivé považuj všechno, co má složitější vzorec než H2SO4 nebo raději složitější než NaCl. Všechno ostatní je od ďábla, o lécích nemluvě. Proti žouželi prosazuj odvar z tabáku, slivovici, popelnici a podobné přírodní věci. Jen ne chemii. A vůbec nejlepší je nechat žoužel žít. Copak to není také PŘÍRODA? Ale když už to musí být, pak se spoj s firmami, v jejichž návodech na použití zázračných elixírů se alespoň pětkrát vyskytne slovo ekologický, čtyřikrát vazba biologicky čistý, jejichž ceny se skládají z trojciferného čísla, které ti za spolupráci ve svaté válce poskytnou dvakrát do roka bezplatně vzoreček na vyzkoušení a jednou malý příspěveček na vyleštění ochranářské výzbroje.
  • 9. Upevňuj hluboké přátelství v naší organizaci a dodej jí (svůj) promyšlený program. Když se ti donese, že je někdo neochránce, že raboval, že z Nového Mexika až do Rozvadova pašoval hamatokaktus v konečníku, zakaž mu přednášet na našich schůzích, prosaď jeho vyloučení z organizace i všech sekcí. A pokud ho někdo bude chodit navštěvovat do jeho skleníku, ten ať je natřen na zeleno. Jen tak se udrží pevný jednotný spolek. Třebas maličký, ale tvrdý, nebo aspoň natvrdlý.
  • 10. Uvažuj o tom, jestli bys nemohl založit nějakou další sekci, kde by se soustředili tobě podobní, aby o nich všichni věděli a dali si pozor a přestali škodit. Měl bych pro ně návrh na odznak: na jedné aztécké malbě je mohutný erigovaný mužský rozmnožovací orgán jako symbol síly a sebevědomí. Ten by se šiknul.

    Nechť si tě vezme Manitou.
    H+R

     

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Z dalšího úhlu

(Marek Chaloupka, 5. 1. 2013 1:22)

Než vydrancují přírodu hledači diamantů (Afrika) a cementárky (u nás), je dobré rostliny uchovat alespoň ve sbírkách pěstitelů. Jak můžu ochránit flóru i faunu třeba na Madagascaru, když místní mají hlad a snědí želvu, hada... které ještě nikdo nepopsal a ani nepopíše.... a kde brát políčka pro pěstování polních plodin, než v lese, který domorodci vykácí, vypálí a s tím uhynou desítky nikým nespatřených rostlin.....?
Zachraňme co se dá- je to pro naše děti.
Toť můj úhel pohledu.

Z JINÉHO ÚHLU

(M. Kubík, 9. 1. 2010 20:22)

To, co dělají na nalezištích češi nemá snad ve světě obdoby. A píšu češi s malým, protože na velké už to rozhodně nikdy nebude. Nemám na mysli naleziště tam za kopečky a za oceánem. Tam je daleko, tam do toho nevidím. Ale vidím co napáchali sběratelé rostlin v přírodě Beskyd. nejedna vstavačová louka padla, nejedna lokalita konikleců se změnila přes noc v oraniště. A přírodu ničí všichni, jak jednotlivci tak organizace i skuteční ochránaři. U nás je les kde rostou snad všechny ohrožené - i vyhynulé ! druhy celé květeny ČR. Bohužel tento les není možné zachránit. Dělat se s tím nedá vůbec nic jedině ty lidi střílet bez výstrahy. Problematika kopat či nekopat je daleko složitější. Nezastaví-li se devastace této lokality sběrateli, správcem lesa i průmyslem - budu nucen tam sám jít s motykou a zachránit cosi pro genofond. Problém je, že tyto rostliny na zahradě vůbec zdárně neporostou, a ani to jaksi nebude mít smysl bez původního celku. Zbývá jedině ta puška...