Jdi na obsah Jdi na menu
 


ROČENKA ADENIUM 2018 – recenze

 

Obálka – Gibbaeum schwantesii – foto Tomáš Procházka
Mám rád tyhle fotky z myší perspektivy. Nejlépe, když je ještě v pozadí móře. To tady v Malém Karoo fotograf ovšem docílit nemohl. Někdo by si mohl myslet, že je snadné takhle fotit. Prostě si lehnete na břich, mačkáte spoušť a ona nějaká fotka vyjde. Někdy snad, ale při vzniku téhle jsem náhodou byl. Kamení, na kterém Tomáš ležel, bylo rozpálené jako pec a do zad se mu slunce neopíralo jen proto, že nad ním stál silně nevraživý springfonteinský farmář Kobus s brokovnicí v ruce.
 
rocenka18_275.jpg rocenka_bs_275.jpg
 
Obsah
je přehledný, řazený přísně numericky. Dole navíc vykukuje další Procházkova fotka gibbaeí.
 
Úvodník – Jiří Maule
Akorát dlouhý, ani pompézní, ani připosraný, prostě vyvážený. A jsou zmíněny Skochovice.
 
Cordyline australis – Igor Dráb
Igor je redaktorem mých článků v Cactaceae a tak ďalej, navíc mi věnoval poslední vydání Atlasu sukulentov. Jeho článek je tedy logicky brilantní. Jde o sci-fi (či kdo ví?) úvahu o pěstování stále ještě teplomilnějších rostlin bez skleníků u nás. Tuhle rostlinu jsem si pořídil asi před deseti lety jako semínko od firmy Koexflor, takže jsem, milý Igore, připraven.
 
Ipomoea plummerae – Radmila Matulová
Radka je předsedkyní SPS a slíbila, že kdyby si Skochovice na sebe nevydělaly, SPS přispěje. Takže i její článek je v pořádku.
 
Namibie – země meteorů – Ota Melichar
Tenhle článek Ota psal už pro loňskou ročenku. Ovšem pak se přihrnul odkudsi z Brazilie Emerson s povídáním o commiphorách a pro meteory nezbylo místo. Tak konečně to tu máme. Článek je pojat jako pokračování dílka o cestě střední a severní Namibií z Adenia 2012. Takže, kdo nemáte starší ročníky, obraťte se na Jirku Mauleho a on vám je za příjemnou cenu dodá.
Ota se tu přiznává, že nemá šajna, kde některé euphorbie rostou. Konkrétně E. rhombipholia, taková běžná rostlina. Někteří čtenáři se na něho občas obracejí s dotazy o pryšcích, když se na ně „specializuje“. Pokud mezi ně patříte, mnoho nečekejte. Ota po půlstoletí nedávno hrál hru pexeso, v které v oněch dávných dobách exceloval. Na to, že hráči byli jen dva, tři body, které získal, opravdu nesvědčí o tom, že by si ještě něco dokázal vštípit do paměti…
 
Trichodiadema burgeri – Jiří Maule
Tady mám trochu špatné svědomí. Když se Jirka v lednu svědomitě připravoval na tento článek, požádal mne, abych mu z lokality u Dysseldorphu přivezl několik semínek T. burgeri. No, a já nic. Nebudu se tu vymlouvat, že jeden vůz naší kolony píchl a pokulhával do Oudsthoornu na dojezdovém kole a byli jsme v časovém skluzu. Na to se historie neptá. Promiň, Jirko!
 
Bez dronu za Gasteria rawlinsonii – Emerson, Tomáš Procházka, Václav Chadraba
Zde jsem měl na starosti synchronizaci autorů a případné opravy češtiny Brazilce Emersona. Ty nebyly téměř potřeba. Ale z pasáže o hlídkujících pracovnicích rezervace jsem vyškrtl pasáž o velikosti jejich vnad a o tom, jak se je Brazilec všemi prostředky snažil přesvědčovat. "Možná jsem suchar, ale tohle si nech, Emersone, do depa formule 1. Můj článek o Namibii musel kuli tobě rok čekat, tak si trhni!"
Myšlenka (moje) zapojit nové, začínající autory nejprve jako spoluautory, je myslím dobrá. Vašek Chadraba je tu jak autorem textu, tak akční fotografie. V příští ročence by mohl být článek třeba od stovky zatím nepublikujících členů SPS, kde by každý přispěl třeba jen jednou větou.
 
Sukulenty a budoucnost zemědělství – Pavel Hanáček, Marie Hanáková-Grulichová
Jedna z cest, jak získat děti a mládež pro pěstování sukulentů. Pavel a paní Marie vykročili tím nejlepším způsobem a na půdě (myšleno obrazně) Mendelovy univerzity v Brně pro náš koníček dělají veliký kus práce!
 
Huernia barbata – Jiří Hadamovský
Každý stárneme. Takže i Jirka. Sám v článku přiznává, že dle přelomové práce výše zmíněného Pavla Hanáčka se rostlina jmenuje Ceropegia clavigera, ale on se s touto revolucí ne a ne ztotožnit. Jirko, tvůj článek je jako vždy precizní. Ale stačí to?
 
Rod Gibbaeum v Malém Karoo – Tomáš Procházka
Hlavní článek ročenky musí potěšit každého sukulentáře. Fotky, text, erudice autora – vše, jak má být. Inu, profesionál. Není co dodat, koukejte, čtěte.
Stejnou tématikou spíše pohledem cestovatele se měl zabývat článek v Cactaceae 2018/3, které vyšlo zároveň s Adeniem. Není tam. Tak až v čísle 4 koncem roku.
Recenze se chýlí ke konci a Jirka Maule je jistě víc a víc nervózní. Kde je má obvyklá kritika na redakční práci? Že by na dlani tentokrát nebyl chlup? Jirko, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde! U fotografií číslo 8, 9, 13 a 25 z popisků vyplývá, že jsou pořízeny na lokalitách. Jsou však z kultury.
 
Sečteno a podtrženo, Adenium 2018 je báječný dárek.
 

Ota Melichar v den svých narozenin 15. 9. 2018

 

 

===========================================================

Poznámka pod čarou: ročenka Adenium bude distribuována členům SPS na Zavírání sezóny v Chrudimi a na dalších akcích, případně posléze zaslána poštou.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

recensio

(Emerson, 16. 9. 2018 11:06)

Ročenka je opravdu vydařená a náš článek je nejlepší i po seškrtání