Jdi na obsah Jdi na menu
 


Adenium 2012 - ukázky z ročenky

4. 1. 2013

 

Sešit 158 x 228 mm, 52 stran včetně obálky, všechny strany celobarevná křída, obálka lamino.
Vydání: prosinec 2012
Obsah: Úvodník a 10 původních článků různých autorů, ukázky z článků následují.
Hlavní redaktor: Radmila Matulová
Layout: Michal Černý
Tisk: Leben, Sokolov
Vnitroklubová tiskovina, cena pro členy SPS 50 Kč
 

Adenium 2012

 

 

 

Namibie 2012 - tip na zábavnou dovolenou
Ota Melichar

 

.........  Patrně byl zvědav, můžeme-li nějakou rostlinu najít, aniž by nám ji nejdřív ukázal. Popis lokality od přítele z Ameriky byl dosti názorný, takže do patnácti minut první Čech uviděl Euphorbia leistneri v přírodě. Ano, bylo to ono podivné monadenium z recepce. Článek o ní najdete v Euphorbia world z prosince 2010. Jsou tam i fota v květináčích, ale to já nepočítám. Jaké je to pěstování v kultuře, když jde o nedalekou Pretorii – to je jako ta skalka v kempu. Na sympoziu dva měsíce na to jsem si povídal s Borisem Pukem Vrškovým a vyplynulo, že on ji u Epupy viděl také. A pak, že rozdělení Československa bylo na nic!.....

 

mozna-jako-prvni-cesi-jsme-v-prirode-videli-euphorbia--leistneri.jpg

 

 

Pěstování tillandsií v paneláku
Karel Pecl

 

.........Z toho, co jsem v přírodě na vlastní oči viděl, jsem pochopil, co tillandsie a drobné botanické orchideje k životu potřebují a tak jsem přemýšlel, jak je v bytě co nejlépe pěstovat. Někdo je má volně na větvích a každý den je ponořuje do kbelíku s vodou. To nejspíš funguje, ale takhle bych nemohl fungovat já. Jednak nejsem denně doma a pak chci, aby mi kytky přinášely i estetický zážitek. Je známo, že mnoho vynálezů vzniklo díky lenosti mužů. Přiznávám, že i u mne to tak bylo. V přírodě jsem zjistil, že většina tillandsií vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost. Panelový byt ale vzdušnou vlhkostí neoplývá. Musel jsem najít něco, co vodu bude zadržovat a přitom se nebude po delší době podstatně měnit. V horských mlžných lesích tak fungují lišejníky, v tropických, subtropických, ale i našich lesích to jsou mechy. Rozhodl jsem se vytvořit mechovou stěnu a na ni umístit tillandsie.......

 

stranky.jpg

 

 

Trávovité aloe z jižní Tanzánie 
Roman Štarha

 

Mezi pěstiteli sukulentních rostlin patří trávovité aloe k vyhledávaným a často pěstovaným rostlinám a to i přesto, že jejich získávání a zejména pak udržení ve sbírce nepatří mezi nejjednodušší. Jako botanik amatér a fotograf jsem měl možnost pozorovat dvě z nejkrásnějších miniaturních aloí rostoucích na pohořích jižní Tanzánie.....

 
stranky.jpg

 

 

Nedotýkat se! - aneb sukulentní zástupci rodu Impatiens Linné
Radmila Matulová

 

...Tyto tři u nás rostoucí druhy netýkavek jsou jen kapkou ve velkorodu Impatiens, protože po celém světě lze najít zhruba 850 druhů. Je jasné, že naprostá většina z nich nejeví příliš známek sukulence a v období sucha nekompromisně zavadá a hyne. Je to případ i další známé tropické netýkavky, kterou jste díky oranžovočerveným květům ve tvaru papouščího zobáku možná už někde zahlédli – tzv. papouščího stromu (Impatiens niamniamensis). Tyto druhy přežívají jen přesevem, v čemž jim pomáhá kvantum semen, vymrštěných do okolí.
Podobně jako v řadě dalších rodů se i v rodu Impatiens najdou bílé vrány. Periodická období sucha spolu s celoročním tropickým klimatem přispěly k tomu, že se u hrstičky druhů vyvinuly zásobní orgány, dovolující přežít dobu beze srážek. Pokud chcete, seznamte se s několika druhy, které se v poslední době objevily v nabídkách tuzemských i zahraničních pěstíren....

 

stranky.jpg

 

 

Jovibarba heuffelii (Schott) Á. et D. Lëve 
Jan Hadrava

 

... Moje netřeskaření léty přerostlo ve vášeň a začal jsem jezdit za netřesky do hor. Jedna z prvních cest mě přivedla do Rumunska na Paring. Ale ta hrůza. Jel jsem tehdy autobusem a cesta tam vede dlouhým skalnatým údolím Chietule Jietuluj, v jednom úseku, dlouhém snad kilometr, je to vysoká skalní stěna. Byl červenec, autobus jel pomalu a tak jsem spatřil na skalním defilé plno žlutých květů. Nemohlo to být nic jiného než „heuffelky“. Tři dny jsme potom chodili po kopcích, až jsem se od party oddělil a asi 15 km běžel na druhou stranu hor k onomu skalnímu defilé. A byly to „heuffelky“. První v přírodě...

 

j.-heuffeli---stranky.jpg

 

 

Příběh Agave albopilosa 
Jaroslav Šnicer

 

... Můj vztah k této krasavici začal poměrně pozdě. Tak je to někdy mimochodem i se ženami. Ty nejzajímavější zpravidla potkáte, až když jim první vrásky zdobí obličej. Pohled do očí vám ale spolehlivě prozradí, jak zajímavá to musela být žena a jak snadno a rádi byste jí podlehli, jen ji potkat v pravou chvíli na svém orbitálu. Konec podobenstvím, proto tyto řádky nepíši. „Albopiloska“ byla zjevením už před lety, kdy jsem jí zahlédnul ve sbírce mých přátel. A jsme u těch vrásek setkávání. Jára Bohata dokonce odmítal uvěřit v její existenci a teprve noční telefonát našemu společnému příteli mě zbavil nálepky lháře. Byla a je a pro mnohé z nás asi už napořád bude něčím naprosto neuvěřitelným…něčím co si snad nelze ani vysnít, prostě zjevením...

 

stranky.jpg

 

 

Rostlinní parazité sukulentních rostlin
Vlastimil Růžička

 

...Jmelí Viscum minimum je parazitem schopným překonat ochranné bariéry sukulentních pryšců. V přírodě tento jihoafrický druh parazituje na Euphorbia horrida a Euphorbia polygona. Ve skleníkových podmínkách se podařilo parazitovat jím i jiné sukulentní pryšce. Viscum minimum je vysoce specializovaným parazitem, který žije uvnitř tkání svého hostitele. Pouze v době květu prorážejí nepatrné stonky s několika drobnými lístky a žlutavými kvítky pokožku a později se na povrchu hostitelské rostliny vyvíjejí červené bobule...

 

stranky.jpg

 

 

Sukulentní regiony Jižní Afriky, část pátá a poslední
Jaroslav Ullmann

 

...Dospěli jsme k samému závěru našeho výletu po sukulentních regionech Jižní Afriky. Samozřejmě tu nejsou vyjmenovány všechny sukulentní druhy, bylo by jich celkem asi 10 000. Všechny stejně nemůžete najít, protože v národních parcích nesmíte vystoupit z auta, nebo jejich hledání vysoce přesahuje vaše časové možnosti. Jména sukulentů jsou uváděna podle dřívější taxonomie. Jednak s některými autor nesouhlasí, jednak jsou většinou těžko dostupné. Každý pěstitel si proto jméno konkrétní rostliny upraví podle svých vědomostí či zvyklostí.

Na počet druhů jsou nejbohatější oblasti na západě a jihu JAR, hodně početné zastoupení mají sukulenty na severovýchodě. Ale ty posledně jmenované se zpravidla pro svojí velikost ve sbírkách často neobjevují. V podstatě však v Jihoafrické republice neexistuje místo, kde by nerostla alespoň nějaká krasulka, malý sukulentík nebo geofyt.

 

 

euphorbia-susannae--savana-stranky.jpg

 

 

Zimovanie sukulentov (v mojich podmienkach)
Igor Dráb

 

Kedysi všetko bolo inak. Mal som skleník s ústredným kúrením a tak som nemusel rozlišovať medzi kaktusmi a inými sukulentami a všetko som pestoval v rovnakých podmienkach, len občas som niečo citlivejšie z neho vytiahol a na zimu preniesol do bezpečia bytu. Po presťahovaní zbierky a jej razantnom rozšírení z 12 m2 na dnešných cca 80 m2, z toho v skleníku presná polovica, sa situácia zmenila. V čom? Jednoducho vo výbere toho, čomu dnes dokážem zabezpečiť aké-také podmienky a aj popri mojej snahe zaznamenávam badateľné zužovanie pestovaného sortimentu. Má to jednu-jedinú príčinu - v skleníku dodnes nemám kúrenie počas zimy.
Nie všetky sukulenty znášajú tak dobre zimovanie v pivnici, ako skoro všetky kaktusy (teda okrem teplomilných melokaktusov a diskokaktusov). Na tento fakt som prišiel postupne počas posledných ôsmich rokov, keď sa rastúci podiel iných sukulentov v mojej zbierke najskôr zastavil a časom sa začal uberať opačným smerom. Tma, alebo skôr hlboké šero, pomerne vysoká teplota – okolo 16 °C a nehybný vzduch si rýchlo začali vyberať svoju daň, na moje prekvapenie, predovšetkým pri rodoch čeľadeCrassulaceae. O tomto nepriaznivom jave som sa rozhodol položiť svoje skúsenosti na papier s tým, že v nasledovnom texte sú to výhradne praktické skúsenosti, ktoré by aj čitateľom Adenia mohli pomôcť vyvarovať sa chýb pri zaraďovaní nových sukulentov do zbierky...

 

stranky.jpg

 

 

Haworthia cooperi var. venusta (C.L.Scott) M.B.Bayer
Jakub Jilemický

 

V tomto článku bych vám chtěl představit jednu z velmi atraktivních rostlin z rodu Haworthia. Kdo by neslyšel o „chlupaté“ haworcii? Své jméno dostala podle paní Grace Violet Britten a znamená okouzlující, půvabná.
Je charakteristická tím, že má listy pokryté bílými chloupky. Takových haworcií je pouze několik – podobné znaky má H. mirabilis ‘pilosa‘ a H. pubescens. Na svém stanovišti dosahuje velikosti pouhých 2-4 cm, má pouze 4-5 listů a je solitérní. V kultuře pak rostlina naroste i do 5 cm a postupem času začíná odnožovat. Na lokalitě se tyto drobné rostlinky, obzvláště v době sucha, velice špatně hledají...

 

stranky---chlupate-listy-h.-venusta.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Adenium

(Bogo, 20. 1. 2013 7:24)

kedy sa bude posielať na slovač????

Re: Adenium

(Jirka, 20. 1. 2013 9:11)

Ahoj Bogo, slovenské výtisky jsou už zhruba 2 týdny u Jany Michálkové.

Článek o Jovibarba heuffelii

(Karel, 9. 1. 2013 8:14)

Zdravím autora i ostatní,

v článku je zmínka spolku netřeskářů a časopisu Semppres, může někdo napsat nějaký kontakt, web ... ?

Díky

Re: Článek o Jovibarba heuffelii

(Jirka Maule, 9. 1. 2013 8:33)

Spojení na Semppress:
honza.hadrava@seznam.cz

Kvalita ročenky

(M. Kubík, 6. 1. 2013 17:43)

Buď jsem dostal blbej výtisk, nebo letos se to prostě nepovedlo. Kvalita fotek je otřesná, celé tmavé, mlžné, chybí červená barva... Oproti předchozí vynikající, takřka dokonalé úrovni, je to fakt slabota. Nevím kde se stala chyba, snad někdo napíše.

Re: Kvalita ročenky

(J.Maule, 6. 1. 2013 18:24)

Odpověď na tento komentář je v diskusním fóru, kam nakonec patří víc. Ale je dobře, když kromě chvály zazní i oprávněná kritika.

Re: Kvalita ročenky

(Josef Skála, 7. 1. 2013 16:34)

Diskuze pokračuje zde:
http://sukulenty-kaktusy.cz/spsforum1/viewtopic.php?f=9&t=431