Jdi na obsah Jdi na menu
 


Adenium 2011 - ukázky z ročenky

3. 9. 2011

 

Sešit 156 x 228 mm, 44 stran včetně obálky, všechny strany celobarevná křída, obálka lamino.
Vydání: září 2011
Obsah: Úvodník a 9 původních článků různých autorů, ukázky z článků následují.
Hlavní redaktor: Radmila Matulová
Layout: Jiří Štembera
Tisk: Tiskárny Maestro, Praha
Vnitroklubová tiskovina, cena pro členy SPS 50 Kč

 

adenium2011obalka.jpg

 

 

 

 

Yucca nana Hochstätter, ako ju poznám
I. Dráb

 

Len čo som dočítal wiesbadenskú ročenku Kaktusblütte z r. 1998, bolo jasné, že jedného dňa by som rád uvidel Yucca nana aj v prírode. Článok o nej tam uverejnil F. Hochstätter. Ale poznáte to – všetko je vždy dôležitejšie než to, čo je naozaj dôležité. Takže od rozhodnutia uplynulo jedenásť rokov, kým som sa postavil zoči-voči rastline, ktorá ma tak zaujala. Musím povedať, že som sa ňou nefascinoval preto, lebo by to bola posledná juka, čo ešte nemám v zbierke. Až donedávna som dokonca nemal ani jednu juku. Teraz je to už iné, mám ich dve, dva rozdielne veľké semenáčiky práve Yucca nana...

 

yucca nana

 

 

 

Cyanotis třikrát jinak
J. Gratias

 

V letošním ročníku Adenia se vracím k oblíbené čeledi rostlin křížatkovitých (Commelinaceae). Důvody vyplývají z dalšího textu, ale na úvod musím vzpomenout, že už od roku 1978 „klonuji“ (množím jednoduchým řízkováním) druh, který je mnohými pěstiteli považovaný za sukulentní plevel.

Rostlina se jmenuje Cyanotis somaliensis C. B. Clarke (1895) a pochází opravdu ze Somálska, i když přesnější údaje o výskytu jsem zatím nenašel a spoléhám tak na dobré informace od osob povolanějších....

 

c.-somaliensis.jpg

 

 

Úsvit sukulentů aneb odbíjení molekulárních hodin
P. Hanáček

 

"Jako prasatům v žitě" mohli bychom s nadsázkou odpovědět na otázku, jak se planě rostoucím sukulentům při současném stavu přírody daří. Ve srovnání s jinými skupinami (například rostlinami tropických deštných lesů) jsou na tom skutečně relativně dobře. Kulturní druhy, plevele, či jiné pro člověka doprovodné rostliny prosperují samo sebou ještě lépe. Sukulenty mají to štěstí, že se většinou vyskytují v oblastech, které pro naplňování potřeb lidstva nejsou z nejzajímavějších - zejména pro nedostatek vody nebo přílišnou hornatost. Globální činnost člověka ale samozřejmě ovlivňuje i tyto biotopy především pastvou či zástavbou. Na druhé straně většina druhů těmto tlakům odolává....

 

 

;

 

 

Jovibarba globifera v severní části Plzeňského kraje aneb po stopách Františka Malocha
J. Ježek

 

Vraťme se do Čech a prohlédněme si naši zvlněnou krajinu. Sukulenty a zde? Zdá se to neskutečné? A přeci je to pravdivé. Na českém území jich roste hned několik. Vydejme se po stopách jednoho známého botanika a prohlédněme si některá místa, na kterých naše sukulenty rostou.

František Maloch byl významným botanikem, který značnou část svého života strávil v Plzni. Tento nadšený botanik prozkoumal velkou část Západních Čech. O výsledcích svých botanických výzkumů pojednává v několika knihách. Nejvýznamnější z nich je bezesporu Květena v Plzeňsku, která byla vydána v roce 1913. My se vydáme po stopách Františka Malocha a prozkoumáme některé lokality původního českého netřesku Jovibarba globifera subsp. globifera, které František Maloch uvádí...

 

 

jovibarba.jpg

 

 

Xerofytní orchideje Madagaskaru
E. Smržová

 

Desetina druhů všech cévnatých rostlin, které na Madagaskaru rostou, patří do čeledi Orchidaceae. Madagaskarské orchideje věrně kopírují jev, který se vyskytuje u převážné většiny čeledí rostlinné i živočišné říše – převaha ostrovních endemických druhů. Z Madagaskaru bylo zatím popsáno zhruba tisíc druhů orchidejí v  57 rodech a 85% z nich je právě endemických.

Převážná většina z nich roste na východní části ostrova a v oblastech s vyšší nadmořskou výškou, kde mají zaručený stálejší přísun vláhy. Druhy z míst, kde panuje kratší či delší období sucha, se na Madagaskaru vyskytují rovněž a k přežití nepříznivých podmínek se u nich vyvinulo několik různých adaptací.

 

 

vanilla-perrieri.jpg

 

 

Ako zomierajú lithopsy alebo čo nerobíme dobre
B. Bokotej

 

U nás sa snažíme rastliny mať v zime na chránenom, svetlom a studenom mieste na sucho, kde nám ani náhodou nezatečie. V tomto období v tele lithopsu sa vlastne deje zázrak – zrôd či pôrod - vytvára sa vo vnútri nový pár listov. Tento nový život nepotrebuje nič, len pokoj a chlad, telesne tekutiny si berie z mamky (starých listov, ktoré vlastne umierajú), aby vyrástla nová rastlina. Ako u ľudí.......

 

 

01---typicky-l.--acampiae...jpg

 

 

Vlhkomilné sukulenty
Z. Ježek

 

Nemůžu už dál psaním obecných úvodních vět plýtvat skrovným prostorem, který mi pro můj příspěvek vymezila redakční rada této ročenky. V dalším textu tedy raději stručně představím skupinu epifytních rostlin, která mi v poslední dekádě doslova učarovala, která byla ještě před pár lety téměř neznámá a nedostupná, která teprve v poslední době poodhaluje roušku svých soukromých tajemství a která nejen mezi pěstiteli sukulentů prudce nabývá na popularitě. Řeč bude o podivuhodných epifytních rostlinách z rodů Myrmecodia, HydnophytumMyrmephytum (čeleď Rubiaceae)...

 

myrmecodia-sp..jpg

 

 

Fouquieria není jen ocotillo
L. Kunte

 

Při cestách za kaktusy a sukulenty jihozápadu USA či Mexika jsem se nesčetněkrát setkal se základním druhem celého rodu, jímž je Fouquieria splendens nebo-li ocotillo. Dlužno ovšem podotknout, že při současném pojetí rodu je celkem uznáváno 11 samostatných druhů a dva poddruhy náležející k Fsplendens . U některých taxonů se jedná o poměrně přísné endemity určité oblasti, jejichž areál výskytu je mnohdy velmi ohraničený a plošně malý. Jiné druhy jako např. již zmiňovaná Fsplendens obývají rozlehlé oblasti....

 

fouquieria-columnaris-semenac-2-.jpg

 

 

Rudyho vzácné brazilské zelíčko aneb Bonbónek nakonec
R. Krajča

 

......

Ta bylina, která mi nedává spát už čtyři járy, je v natůře běžnej plevel. Však jak to tak bývá, u nás doma je prd. S orchidejkama jak přes kopírák, v Brasil plevel, ale tady to neuvidíte ani za zlatý kulový. O těch psát nebudu, protože néni času a fleku na rozepisování. To bude asi článek pro jinou bandu…Ona rostlinka roste v jižním Améru, v Brasil státu Minas Geráis . Rozšíření je kolem štatlu zvaného Diamantina. Potkáte JI na skalách křemičitého pískovce, v přírodě žádnej velkej rokec. Ale na férovou vysvětlenou: žádná krasavice to néni! Ale mít tu bylinu doma, to byste stejně chtěli. No japané ???.....

 

euphorbia-sipolisii_2.jpg

 

 

Vložená příloha

Medailon
Karel Karmazín - zapomenutý velikán českého sukulentaření
29.9.1885 – 30.1.1981

 

V letošním roce mohou česko-slovenští sukulentáři slavit jedno velké výročí - 25 let založení své specializované sekce. Téměř nikdo ze současných členů SPS ale neví, že by zároveň mohli vzpomenout ještě jedno výročí – 30 let od úmrtí jednoho velkého pěstitele sukulentních rostlin a prvního vyzývatele, volajícího po založení sdružení sukulentářů v našich zemích - Karla Karmazína.
Čím déle se sám věnuji pěstování sukulentů a dalších obdobně odolných rostlin, tím víc si uvědomuji, jak je náš koníček vlastně skrytě víc o lidech, o osobnostech, o pěstitelských originálech, než o oněch samotných rostlinách. Je to trochu paradox, většina z nás pěstitelů sukulentů je soliterního založení a skrze naše rostliny hledáme cestu k těm druhým. Nakonec všichni z nás jsme svým koníčkem povýšeni do stavu krásných šílenců, ale některým z nás je dopřáno vystoupat ještě výš. Jsou to přemýšlivci, vizionáři, průkopníci, objevitelé a experimentátoři. Všechny tyto příměry měrou vrchovatou naplnil jeden skromný, nenápadný a dnes téměř zapomenutý pěstitel, kterému bych chtěl tímto minimedailonem složit poklonu....

 

 

nestor-k.-karmazin.jpg

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Distribuce na Slovensku

(J.Maule, 26. 10. 2011 7:27)

Distribuci tiskovin SPS na Slovensku řídí a organizuje Jana Michálková. Má k dispozici dostatečný počet ročenek i speciálů. Ti členové, kteří jsou zároveň členy větších kaktusářských klubů to dostávají osobně na schůzi přes jednoho aktivistu, členové "volní" jsou obslouženi poštou. Obraťte se prosím s žádostí o konkrétní informace na slovenskou místopředsedkyni J.M.

ročenka

(Vlado Gigel, 25. 10. 2011 20:41)

... skutočne vypadá krásne, len škoda, že ešte nedorazila do mojej poštovej schránky ...

ročenka

(Jefroi, 28. 8. 2011 10:54)

Poslední číslo ročenky Adenium je opravdu povedené, a periodikum má stále se zvyšující úroveň. Je vidět, že se redaktoři snaží :-)