Tak je to konečně tady – první tucet, čili dvanácté číslo, NAŠEHO atlasu je na světě. Neznamená to v žádném případě, že když je to tuctové číslo v pořadí, je to také tuctové číslo obsahem. Povedlo se, je to dobře namíchaný koktejl několika známých, ale hlavně většiny méně frekventovaných sukulentů. Vše zůstává – formát, cena, zajímavost a hlavně nekonečný entuziasmus otce projektu i tahouna celého dvanáctého ročníku – Igora Drába.

V textové části je trochu cítit úbytek autorů, což je bolest všech stávajích periodik o sukulentech (též i kaktusech). Nakonec i naše SPS se potýká se stejným problémem, příspěvků do ročenky i na web se nedostává v míře původně očekávané. Atlasu sukulentů zůstali věrní kromě samotného I.Drába už jen I.Richterová a T.Bíma. Naštěstí to však neznamená úbytek na kvalitě či čtivosti. V obrazové části je už autorů fotografií více, velmi cenné jsou občasné fotky z přírody (L.Kunte) nebo velmi efektní fotky přímo z JAR ((L.Viljoen).

Pro představu skladby recenzovaného dílu atlasu uvádím přehled čeledí a rodů:

Asclepidaceae (8) – Baynesia, Brachystelma, Duvalia, Huernia, Notechidnopsis, Orbea, Stapelia, Tromotriche

Crassulaceae (8) – Aeonium, Echeveria

Agavaceae (7) – Agave, Yucca

Euphorbiaceae (7) – Euphorbia, Jatropha

Asphodelaceae (3) – Aloe

Aizoaceae (3) – Conophytum, Delosperma, Lithops

Commelinaceae (1) – Cyanotis

Cucurbitaceae (1) – Kedrostis

Dioscoreaceae (1) – Dioscorea

Fouquieriaceae (1) – Fouquieria

Jak je vidět, atlas dále mapuje ze všech sil velké i okrajové čeledě sukulentů a přes několik chybiček, které se snadno vloudí i do renomovanějších tiskovin, nelze než zajásat a těšit se na třináctý díl Atlasu sukulentov. A za několik málo desítek let budou snad naši potomci stejně jásat třeba nad veletuctovým, čili šedesátým dílem nekonečného Atlasu.

Jirka Maule